Alien Isolation

21. červen 2015 | 22.52 |
› 

cover

Klady:

- Naprosto skvělá a pohlcující atmosféra
- Úžasný audiovizuál
- Příjemná hratelnost

Zápory:

- Umělá NEinteligence
- Místy hra zbytečně natahuje hrací dobu
- Verze pro starou generaci konzolek je pomalu nehratelná

Jak již někteří z vás tuší, roku 1979 se do kin přiřítil film, který si suše říkal Alien a jeho motto znělo, že ve vesmíru vás nikdo neuslyší křičet. Z jednoduchého konceptu se po letech začala stávat legenda.  O co šlo? Posádku těžařské lodi Nostromo po cestě domů pro výplatu přeruší signál vycházející z planety LV-426. Tento zdroj zvuku je natolik zajímavý, že se loď rozhodne posádku vzbudit a oznámit jí, aby se vydala na povrch a zjistila, co se že tam děje. Mělo jít o SOS, ale přitom šlo o mnohem více. Při průzkumu planety narazila skupina kosmonautů na vrak obrovské lodi, která rozhodně nepocházela ze země. Při průzkumu se jednomu ze členů dostal na obličej parazit zvaný facehugger a tak se rozhodlo o návratu na loď. Veškeré snahy sundat pavoukovitého tvora z obličeje skončily neúspěchem a to hlavně z důvodu, že zvíře mělo místo krve kyselinu - časem však dobrovolně slezl a radostný člen se mohl jít pustit do jídla, které mělo být jeho posledním. Při společné večeři se mu z břicha prokousal maličký vetřelec, který se během sekundy dal na útěk a zmizel v útrobách lodi. Jedna členka speciálně, Ellen Ripleyová , mutanta nakonec odpálí do vesmíru (už dospělého a dva metry vysokého), vyhodí do vzduchu i těžařskou loď a zmizí v záchranném modulu do temnoty vesmíru. Po 57-mi letech Ellen objeví jistá společnost a začne se odehrávat děj druhého dílu s názvem Aliens. Ten nás ale nezajímá, nás zajímá mezera zmíněných několik desítek let, ve které se částečně odehrává i děj Isolation.
1
Hra samotná, kterou nám přinesli šikulové z The Creative Assembly (série Total War) , se odehrává v roce 2137 a to přesně 15 let po událostech z prvního filmu. Vžíváte se do role Amandy Ripleyové - dcery Ellen - a snažíte se najít jakoukoliv stopu, která by vás zavedla k matce. Její zmizení vás opravdu trápí a tak jste rádi, když se objeví černá skříňka z Nostroma, která se prý nachází na jisté vesmírné stanici Sevastopol - kde se mimochodem bude odehrávat velká část hry. Neváháte tedy a na loď se pouštíte ještě spolu se dvěma kolegy. Při přesunu vesmírem do stanice se oddělíte a příběh může začít. Než se na lodi rozkoukáte, zjistíte, že se na ni nacházíte skoro sami. Všude tma, blikající zářivky a pípající poplachy. Časem narazíte jak na lidi, androidy (zde nazvaní Working Joes) tak samozřejmě na pana vetřelce, ale chce to čas a nervy. A věřte mi, oboje budete maximálně potřebovat.

Toto příběhové pozadí ještě skvěle obaluje naprosto úžasný audiovizuál spolu se skvěle vyvedenými interiéry, které jakoby z oka vypadli prvnímu filmu - a pokud jste jeho fanoušky, budete se tam cítit jako doma.
2
Když už jsem to nakousnul, tak tím začnu - třeba zvuky.  Za dvacet let co se pohybuji kolem videoher jsem ještě neslyšel takhle dobře ozvučenou hru - to mi můžete věřit, přiznávám se bez mučení. Je úžasné jak se vývojářům povedlo to, co se vám pomalu ale jistě dostává do sluchovodů. Stačí se při prohlídce Sevastopolu jen na malý moment zastavit a zaposlouchat se - praskající elektřina či rozbitá zářivka je to poslední, ale například zvuky něčeho co z venku naráží do pláště lodě, podivné skřípání z vedlejší šachty či třeba jen nepopsatelně dunění vesmíru, které nejlépe ilustroval první film, to jsou věci, ze kterých budete obrovsky nadšeni.  Audio jde ale ještě dál. Stává se totiž součástí hratelnosti. Jak to myslím? Inu, například detektor pohybu, který máte jistě tak rádi, bych zde v blízkosti vetřelce nevytahoval. Jednou se mi stalo, že jsem byl schovaný ve skříňce a čekal jsem až si to smrtelný zabiják rozmyslí a půjde kolem mě dál - už to skoro bylo, když jsem zavadil o tlačítko, které detektor pohybu vytahuje, vetřelec slyšel pípnutí a okamžitě si mě dal ke svačině málem i s tou skříňkou. Na druhou stranu je dobré mít pípák pořád po ruce, protože vám například ukazuje cestu kam se máte vydat - což se dá zjistit i z mapy, ale tohle je pohodlnější. Když už detektor používáte, je dobré využívat i tlačítko, které jakoby zaostří buď na displey, nebo na okolí, což se při pohybu a sledování detektoru velmi hodí - člověk si je jistější tou černou siluetou opodál, když je zaostřená. Co dál? Neměli byste ani moc chodit, lepší je se plížit a to tak, že ideálně pořád. Vetřelec se totiž rád objevuje tam, kde to zvučí. Pakliže budete někde nahazovat generátor, nebo čekat na vlakový spoj mezi křídly stanic, velmi brzo zjistíte, že všechny tyto činnosti dělají hluk. Jakmile se tak začne dít, je lepší vzít do zaječích a počkat někde opodál, co se bude dít dál. Většinou se vetřelec mrkne na to, co se kde stalo a vrátí se zpět do šachty, dokud neuslyší další zvuk. Mějte tedy na paměti, že ticho léčí. Co se týče kulis, ve kterých se hra odehrává, jsou naprosto špičkové a detailní. Když říkám detailní, tak to myslím tak, že byste nepoznali Nostromo od Sevastopolu - to je sice trošku špatně ale na druhou stranu, pro mě, jako pamětníka a fanouška, je to naprosto úžasná věc, na kterou jsem čekal roky a konečně jsem ji dostal měrou vrchovatou. Nemluvě o tom, že pokud se vrhnete na DLC obsah, můžete trávit posledních chvilky života za pár členů posádky z filmu, včetně seniorky Ripleyové.
3
Jak se ale hra hraje a co po nás vlastně chce? Většinu času budete řezat dveře, zapínat a vypínat páky a především se vracet sem a tam. Pro někoho toto zjištění může vést k tomu, že si hru nepořídí, ale já se vám pokusím vysvětlit, proč toto ještě o chvilku déle zvažovat. První věc vezmu zkrátka a to je prozkoumávání. Máte jej rádi? Milujete když vysbíráte všechno a všude? Potom jistě víte, že ve většině her k tomu musíte využít tzv. "backtracking" - neboli vracení se zpět. Stejně tak je tomu i zde. Pokud chcete opravdu všechno najít, musíte procestovat celou loď křížem krážem k čemuž vám dopomáhej příběh, který vás 90ti procenty lodi potáhne za ruku. Co dál? Například to, že vracení zde má význam mnohem hlubší - nejen že se dostanete do části lodi, kam to dříve nebylo možné, ale zároveň se tak trošku i změní prostředí v návaznosti na činy, které jste zde předtím provedli. A celé to především dává smysl. Jelikož vize budoucnosti v osmdesátých letech nevypadala moc jako ta dneska, kdy vše ovládá bezdrátová umělá inteligence, museli jste často před použitím počítače s obrovskou CRT obrazovkou nahodit generátor a pokud spadl, bylo třeba nahodit i jej - proto to běhání sem a tam. Pokud světu a jeho zákonům dáte možnost, určitě se vám za to odvděčí. Mimo tahání za páky se budete poohlížet i po náhradních dílech, ze kterých budete craftovat své vybavení, ať už je to lékárnička či zařízení, které vyluzuje zvuk - ideální na odlákání aliena. Můžete si ale vyrobit i molotov nebo kouřový granát. Když už jsem u těch zbraní, na sebeobranu se vám v ruce objeví i revolver (pozor, nabíjet je třeba držením klávesy pro nabíjení, ne jen jejím stisknutím), brokovnice nebo plamenomet. Do všeho je minimum munice a každá zbraň slouží na jinou situaci, kterou si buď ulehčíte, nebo naopak. Z vybavení jsem nevypsal všechno, ale světlice a ostatní materiál už si při hraní jistě objevíte sami.

5
Co dál? Je toho mnoho, skutečně - a popisovat zde každou maličkost co mně zaujala, nelze. Ale musím zmínit, jak vlastně funguje umělá inteligence. Pokud vás zmerčí člověk, začne vás nahánět a při tom střílí - co si o té situaci myslet? Jelikož příliš nevyužívá zábran pro kryt a vlastně ani nevnímá, že střílení přilákává vetřelce, je to dosti smutné. Někdy stačí využít situace tak, že hodíte zvukovou bombu poblíž lidí a vetřelec už se o ně postará sám. Horší na této taktice je to, že o androidy nejeví tento zabiják absolutně zájem. Ti si tedy pohodlně chodí kolem vetřelce a pokud při tom zmerčí vás jak se kolem plížíte, neváhají se za vámi vydat a tím ohlašovat vaši pozici. Proto vás znovu nabádám, vpřed jen opatrně a neslyšně. Vetřelec sám nemá skriptované chování  a většinou se objevuje tam, kde něco slyšel, nebo tam, kde se mu to zrovna zdá za vhodné. Faktem ale je, že se někdy zacyklí a neodejde, což vám hru vcelku ztíží - zvláště v případě, že chcete trofej, na které je napsáno "dohrál a neumřel". Ale hra a její prostředí vám vždy umožní se z prekérní situace nějak dostat. Například pomocí funkce save, která je buďto automatická a nebo manuální. Při té manuální musíte doběhnout k jakési telefonní budce, do ní strčit kartu a cca tři vteřiny čekat, než můžete uložit. Ve stresových situacích máte u save game napsanou pomlčku, která ohlašuje enemy nearby - neboli detekuje poblíž někoho kdo se vám rozhodne ublížit jakmile vás zmerčí. Tím pádem se musíte dobře rozmyslet, jestli při ukládání přepíšete pozici nebo ne, protože vetřelec vás může zabít i při ukládání, ano, čtete správně - klidu tak dojdete opravdu až na konci hry.
4
Pojďme si to ale celé shrnout. Začnu třeba délkou hry. Pokud se vydáte do vod HARD obtížnosti, počítejte klidně se dvaceti hodinami. Pokud povalíte klasickou střední obtížnost, počítejte s 10-15 (přijde na to, jak moc si budete užívat kulis). Co optimalizace? Na počítačích je hra vůbec nejlépe hratelná a to především i na starších strojích. PC verze navíc obsahuje češtinu. Co se týče konzolové variace, tak rozhodně vynechejte starou generaci. Já to dohrál na PS3 i PC a musím vám říct, že konzolová verze nebyla příjemná - výpadky textur a jejich dočítání, zamrzání hry, propady FPS i na 7-10 snímků za sekundu, dlouhé loadigny, otřesná grafika - není o co stát. Buď se vrhněte na PS4 či XONE verzi, nebo PC, nic jiného opravdu nedoporučuji. Xbox 360 verzi jsem sice nehrál, ale dovolím si říct, že to nebude o nic lepší. Prostě takovej dost chudej brácha. A pro koho je vlastně hra dělaná? Především pro stealth tedy plíživce pozitivní. Pokud nemáte rádi rychlou a hlasitou chůzi a střety s umělou inteligencí řešíte tím, že ji obejdete, je tato hra pro vás jako stvořena. Pokud vyloženě nemáte rádi pomalý postup a vracení se na místa, kde jste dávno byly, raději ruce pryč a to i ve chvilce, kdy máte rádi tento vesmír. Nicméně pokud hovíte sci-fi, tak tento thriller rozhodně nenechte ležet ladem, protože vesmíru, stresu a napětí, zde zažijete měrou vrchovatou. A i když spíše budete mít nepříjemné pocity jak strach, ta hra za to prostě stojí. Dlouho jsem nehrál pecku, která měla tak příjemný příběh, nahuštěnou audiovizuální stránku a pomalé tempo, které je zároveň ku prospěchu věci. Cože, vy to ještě nehrajete? Inu, doufám, že pro to máte opravdu dobrý důvod. Jo a abych nezapomenul, pokud vás zajímá hodnocení pro PS3 verzi, tak si odečtěte dva body (7/10).

Honzek (Jan Maršík)

9/10 (PC verze)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Související články

žádné články nebyly nenalezeny

Komentáře